Charakteristickým
znakem 23. ročníku mezinárodního divadelního festivalu Setkání – Stretnutie je
i jeho několikerá expanze mimo obvyklá teritoria. Kupříkladu čtvrteční program
byl zahájen v tělocvičně Základní školy Kvítková, inscenací již druhého
reprezentanta nitranského kulturního mikrokosmu, Divadla Andreje Bagára, Hoax!.
Mladá režisérka a spoluautorka projektu Silvia Vollmanová, jež
je aktuální uměleckou vedoucí olomouckého Divadla na cucky, se ve své umělecké
tvorbě dlouhodobě orientuje na dospívající publikum, konkrétně inscenace Hoax!,
pak stojí na žánrovém pomezí divadla a osvětové přednášky. Projekt je údajně
přímo na míru šit školním tělocvičnám, proto nepříjemně zarazila technická nezvládnutost
jeho festivalového uvedení. Zásadním problémem bylo špatné nazvučení, které v přímé
souvislosti s totálně nevyhovující akustikou zvoleného prostoru vedlo k intenzivní
nesrozumitelnosti především činoherních pasáží. Většina poměrně nepočetného
publika, tvořeného kromě několika festivalových hostů jen cca dvěma třídami
druhého stupně základní školy navíc zjevně nebyla příliš zvyklá naslouchat
Slovenštině, což výsledný dojem postupně se zvětšující propasti mezi diváky a
herci jen posílilo.
Téma i prostředky jeho zpracování přitom byly zvoleny vhodně,
tvůrčí tým inscenace prokazuje schopnost navázat s dospívajícími kontakt
pomocí dobře zvoleného hudebního podkladu (Ján Kružliak ml.), i bezchybným
využitím projekcí předpřipravených i živých (Daniel Dluhí). Hoax! se snaží hravě,
bez zbytečného moralizování a kontraproduktivního strašení definovat podstatu
problému šíření falešných zpráv. Dějovou linku Hoaxu! tvoří příběh dvojice
obyčejných kluků Adama a Sama (Tomáš Turek a Marián Viskup), kteří se zapletou
s pravicově extrémistickým hnutím Hrdé Hnutie – je jasné, že terčem
zesměšnění jsou hnědí hoši Mariana Kotleby, včetně jejich ostudného výletu na
Kriváň z roku 2017, který je groteskní korunou inscenace. Vzdělávací linii
projektu pak reprezentují vtipně stylizované výstupy moderátora Pravdy (Marián
Viskup). Oba velmi dobře sehraní herci se s velkým gustem převtělují do uvěřitelných
puberťáků i karikatur přiblblých skinheadů, audiovizuální složka přesvědčivě
simuluje sociální výzkum (jako Hoax! svého druhu), moderátor formuluje jasně
podstatu fenoménu Hoax, jeho základní rysy i rizika, a neformálním způsobem
paroduje nacionální extremismus.
Pokud ale není rozumět, veškeré snahy přicházejí vniveč. Akustická
katastrofa zkrátka podlomila zlínské repríze Hoaxu kolena, a korunu tomu
nasadila závěrečná diskuse, kdy nebylo rozumět otázkám, ani odpovědím. Potlesk
za snahu, pokárání za technickou realizaci. Příště lépe, vážení!
Přečtete si zítra: Dobrý proti severáku!
Petr KlariN Klár
Žádné komentáře:
Okomentovat