pondělí 25. prosince 2017

KlariNovo Vánoční pohádkové recenzování 2017: Nejlepší přítel!


Lucie Konášová vrací úder a Karel Janák roste v klasika domácího žánrového filmu! Nebudu tajit důvody k radosti, a raději hned v úvodu oznamuji, že Nejlepší přítel se povedl, a to tak že velmi. Z následujících důvodů:

  •  takto výborně fungující mechaniku pekla jsme tu neměli minimálně od Vávrovy neprávem zapomenuté pohádky (Táňa Pauhoufová, Štěpán Kubišta a rozkošně zhulená Iva Janžurová!) Čert ví proč, ale mnohem spíše od Bočanovy klasiky S čerty nejsou žerty (jimiž se ostatně Nejlepší přítel evidentně inspiruje). 
  • Peklo je v tomto fikčním univerzu naprosto funkčním úřadem na všech myslitelných úrovních - obyčejnými čerty - anonymními šuliny počínaje,
    přes údržbáře, zedníky, bachaře, šmíráky (fascinující trio Bambušek, Šimčík, Kalvoda), prestižní čerty-pokušitele - (Jiří Langmajer je více než důstojným nástupcem Karla Heřmánka, o Jířím Dvořákovi nemluvě - přál bych jeho postavě samostatný film - super vousy, mimochodem)
     až k samotnému Luciferovi, v němž František Němec mimochodem úspěšně skládá reparát za Troškovu Čertovu nevěstu. 
    Všichni tito jsou jasně rozlišitelní a účelní. Konečně nejde o pouhý komparz ani oživlou blekotající rekvizitu. Tentokrát je za sympaťáka s rohy i nezbytný Václav Vydra!
  • Marek Adamczyk ze začátku sice poněkud příliš "mádluje", nakonec se ale rozehraje v jednoho z nejsympatičtějších hlavních pohádkových hrdinů nejen posledních let. 
  • Protože tato pohádka rozhodně není především o postavě Zdeňka Piškuly.
  • Naštěstí.
  • Zdeněk Piškula svým chlapeckým charisma pohádce nicméně nijak neškodí, Konášová s Janákem jen posouvají obvyklou optiku příběhu, za což jim patří velký dík - Nejlepší přítel je v podstatě variace na Vraníka v hlavní roli.
  • Vůbec nevadí, že představitelka komtesy Rézinky Kristína Svarinská je takřka o dekádu starší než Piškula -je to moderní a emancipované.
  • Beztak je cute jako kombinace Veroniky Khek-Kubařové, Terezy Pokorné a Michaely Kuklové v nejlepších letech. Hrát moc co nemá, však cení se (komtesčina) snaha o samostatnost (učí se vařit :-)), inteligence, imunita k bohatství, sympatie k nižším vrstvám, smysl pro humor i nesporný šarm. A ty rtíky :-)! 
  • Kdo ovšem i na poměrně malém prostoru řádí herecky neskutečně? Hana Vagnerová. Konečně můžu o české pohádce zase jednou říct, že je proklatě sexy! Holky společně ustojí i hru na Erbena! 
  • Když Adamczykův čert žmoulá tabatěrku, (v níž Janák zase jednou našel adekvátní pohádkové uplatnění pro Pavla Lišku), a vzrušeně šeptá "Marijánka, Marijánka" je to dojemné i skvělý fór zároveň :-D!
  • Bonusem budiž řada drobných dílčích osvěžujících nápadů, za všechny například "peníze do hrobu", či baronovo (Ondřej Sokol) šmírování pekelníků dalekohledem.
  • Lábus sice variuje svého týpka z Tajemství staré bambitky, nicméně není zcela zlý a jeho výklad ekonomiky dětem je rozkošný.
  • Pavel Zedníček pro jednou jako záporák? Paráda! 
  • Přítomnost šenkýřky-rujné ramlice? No problémo!
  • Sokol se Stachem jako finanční variace na Dona Juana a Sganarela - překvapivé, ale proč ne?
  • Janák se sice nepokrytě vizuálně inspiruje (srovnej místní peklo například s Gringottovými či Bradavickými studovnami), protože si však je
           a) rozpočtových limitů
           b) vlastní řemeslné zdatnosti vědom, nepůsobí to trapně.
  • Lucii Konášové se zjevně lépe hraje za " temnou stranu", za Janákova pevného režijního vedení, před nímž se Strachova nudící rutina může schovat do písku
  • ...a nebo přijít do pekla!
  • Nerad bych zapomněl na výborně fungující epickou hudbu Aleše Březiny...
  •  ...a tentokrát rovněž precizní dramaturgii matadora televizní tvorby pro děti Jiřího Chalupy (!)
  • Proč se Nejlepší přítel nevešel do kin hlava mi nebere!
Jediným negativem je částečná ztráta tempa v poslední třetině snímku a Piškulovo nepříliš uvěřitelné frackování, jež pamětníkům připomene podobně křečovitou kreaci Tobeye Maguiera ve snímku Spiderman 3 (možná jde o záměr!).

Oproti nezapomenutelné, přelomové a postmoderní Škole ve mlejně, (jež ostatně letos slaví deset let od premiéry - připomeňte si jí!), je Nejlepší přítel sice v podstatě konzervativním, nikoli však povrchním, ani odfláknutým pohádkovým kouskem, a právě proto má velkou šanci stát se novodobou klasikou, což bych mu velice přál. Udělal totiž pro peklo totéž co první Anděl páně pro nebe, jen na nesporně mnohem vyšší řemeslné úrovni, jež by rozhodně kinům slušela víc než Strachův sterilní digitál. 

Karle Janáku a Lucie Konášová, moc díky!

Na shledanou příště! 

KlariNovo Vánoční pohádkové recenzování 2017: Anděl páně 2!




A už tu zas, KlariNovo tradiční Vánoční pohádkové mini-recenzování! Letos vykopáváme někdejším kino hitem, divácky mega úspěšným pokračováním Strachova náborového video spotu, kombinovaného s nebesky-pekelnou bromancí.
  
Dobré zprávy na úvod: ústřední milostné dvojici jde variování klasického vztahového vzorce „co se škádlívá, rádo se mívá“ i po letech stále na výbornou.  Skvostně se vykrádající tvůrčí tandem Trojan-Dvořák je zde navíc na trio vhodně doplněn Annou Čtvrtníčkovou, jež představuje vítané zpestření, potvrzení pravdivosti přísloví o nedaleko se koulejícím jablku (jak případné vzhledem k ději!), i velký příslib do budoucna. Třetím pozitivem je přítomnost mé oblíbené Vicy Kerekes, bohužel předabované a herecky opět odsouzené být především objektem – tentokrát chtivosti anděla, čerta, Polívky i párkaře (zjevný jazykový purista Jiří alespoň neměl Strach ji nechat hrát, byť především očima a úsměvem – Pavla Lišku nepředabovali asi proto, že záporák česky mluvit nemusí). 

Šarmantní Vicou výčet kladů v podstatě končí. Se změnou na postu scénáristy, kdy Lucii Konášovou vystřídal sám režisér ve spolupráci s Markem Epsteinem, s nímž se ostatně již léta chystají filmově cizopasit i na druhém z národních pohádkových klasiků Karlu Jaromíru Erbenovi (Anděl páně vznikl volně na motivy jedné z prací Němcové Boženy, pozn. KlariN.), respektive Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém (stále doufám v trio Jiri Havelka, Tomáš Jeřábek a Petr Prokop!, jištěné Ondřeji Bauerem a Cihlářem coby princem a čarodějem :-)), bohužel došlo k ústupu hravosti a vzestupu polopatičnosti, okaté náboženské propagace, špatně skrývané rutiny a dokonce fekálního humoru (holub!). 

Naopak nezměnil se naprosto odpudivý vizuál, jenž v kině nemá co dělat, a v prvním díle Strachovy pohádkové ságy se dal omluvit jen skutečností, že ten byl původně určen pouze pro televizní obrazovky a do kin nasazen až rozhodnutím na poslední chvíli. Strach a spol. jen opakují a násobí již jednou viděné - Petronel a Uriel jsou i nadále vtipně popletení, dlouho pasívní trotli, předchozí návštěva Země v nich zjevně žádné stopy nezanechala. Množí se příklady tvůrčí laxnosti – klíč od očistce za dortík jablečňák – prohřešek zvíci hlavního konfliktu, generické záporácké trio Majer-Taclík-Liška, či na volnoběh běžící zlý kapitalista Boleslava Polívky – v tomto alibistickém marasmu spoléhání se na osvědčené recepty potěší alespoň čestná miniatura Viktora Preisse.

 Prvoplánový princip nomen omen, kdy svaté představují celebrity týchž jmen se Strach v jiném gardu tentokrát dílčím způsobem snaží aplikovat i na prosté lidstvo – asi proto zmíněného párkaře –pozitivního stalkera, hraje Vojta Dyk.

 Druhý Anděl páně je podobný případ jako Svěrákovi Tři bratři – v tuzemském kontextu v podstatě představuje aktuální žánrovou špičku, což je depresivní. Anděla páně 2 jsem byl schopen alespoň dosledovat. Jednou a těsně. Sice lepší než s Troškou do m-lejna, je(n)ž ovšem nedaleko jest, na milion diváků nehledě (ten měly Babovřesky bezmála taky!) Nazdar zítra, u Nejlepšího přítele!