Patří k nesporným pozitivům letošního ročníku zlínského divadelního svátku Setkání - Stretnutie silný morální apel řady ozdob programové nabídky. Zřetelným manifestem této dramaturgické linie pak byla středa 16. 5., kterou lze bez nadsázky definovat jako den, zasvěcený společenské kritice.
Zařazení inscenace Anna Franková nitranského Nového divadla pak v tomto
kontextu můžeme chápat na třech základních úrovních - coby varující připomínku současné plíživé
fašizace podstatné části společnosti na Slovensku i v Čechách, jako
podporu perspektivnímu divadelnímu uskupení, jehož existence a kontinuální
umělecká tvorba je pravidelně narušována řadou bouřlivých turbulencí, řízených
povětšinou z vrchu, i nenásilnou definici obtížnosti dospívání v extrémně
vyhrocených časech. Je nesmírně potěšitelnou skutečností, že inscenace
přijatelně funguje ve všech těchto aspektech, a byť nijak nezastře své primární
zaměření na středoškolské publikum, na horké půdě mezinárodního festivalu
obstála spolehlivě.
Tvůrčí přístup mladého režiséra a
autora dramatizace Šimona Spišáka je překvapivě konzervativní, samoúčelných
provokací a násilných excesů zcela prost. Výprava Karla Czecha je spartánská i
hravá, bezprostředně evokující atmosféru spontánního komediantství, umožňuje
dynamické proměny prostoru, i přehlednou definici velkého počtu postav,
v které se s kadencí škorpióna proměňuje hostující Ivan Martinka. Logickým
středobodem jevištního dění však zůstává
strhující Lucia Korená, jíž se od první vteřiny daří navázat bezprostřední
kontakt s publikem, a umožnit mu tak nenásilný průnik do zjitřeného duševního
světa dospívající dívky. Herečka, jež byla za svůj výkon právem vyznamenána
cenou Dosky, se s grácií vyhýbá patetizujícím klišé, hravě zdolává
nástrahy původně prozaického textu, je komplexně koncentrovaná, a ve všech
polohách dokonale uvěřitelná.
Spišákova scénická adaptace se
chvályhodně nevyhýbá ani důležitému, leč často záměrně opomíjenému motivu Anniny
rostoucí sexuální touhy, které je zpracováno adekvátně k cílové divácké
skupině, jako nedílná součást lidského života. Se vkusem, i decentní erotickou
atmosférou. Bravo!
Inscenace Nového divadla Nitra,
která si vydobyla zasloužený zájem diváků i odborné veřejnosti má tak jen dva problémy
– až přílišnou lehkost formy, jež takřka ignoruje brutální a život přímo
ohrožující situaci, v níž se Anna nachází, a která byla i důležitým motivačním
aspektem její literární tvorby, a absenci razantnější dramaturgické úpravy, jež
by v některých pasážích pomohla prosadit divadlo na úkor literatury. Obě
chybky jsou ovšem jen decentními, a lehce odstranitelnými skvrnami na kráse jinak
velmi povedeného projektu. Nové divadlo Nitra opět jasně dokázalo, že je jedním
z nejlepších souborů svého druhu ve střední Evropě, a 23. ročník Setkání –
Stretnutie si připisuje další pozitivní bod. Radostí pískám si!
Příště si přečtete: Hoax!
Petr KlariN Klár
Žádné komentáře:
Okomentovat