Čas v poslední třetině letošní Filmovky
neskutečné švihnul do svých nadupaných ořů. Je proto nutné opustit tradiční
strukturu denních reportů a ve dvojici článků a následném epilogu shrnout zbytek
mého letošního hradišťského pobytu.
Jediné zklamání
Kosa na kámen mého diváckého
výběru ve 43. ročníku LFŠ dopadla opravdu naštěstí jen jednou - bohužel jsem
právě kvůli zmíněnému snímku opovrhl posezením s přáteli. Nevidět
Thriller - drsný film (Thriller - en grym film, Švédsko,
1974), někdejšího Bergmanova režijního asistenta Bo Arne Vibenia, jenž je v
setrvalé registraci fanoušků B-cult movies zřejmě především kvůli tomu, že byl údajně
jednou z klíčových inspirací Tarantinova dvoudílného revenge opusu Kill
Bill, zůstal bych ušetřen k uzoufání nudné Vibeniovy varianty hypnotické
psychedelie, kterou nepomohl rozhýbat ani nesporný půvab Christiny Lindbergové,
někdejší Anity – Švédské nymfičky, v ústřední mstitelské roli.
Příjemné
překvapení – nejlepší doporučení divákům kin!
Filmy, které posléze doplují do
distribuční sítě, na festivalech obvykle moc často nenavštěvuji, ale za
následující výjimku, jejíž projekci jsem navíc navštívil víceméně náhodou, jsem
intenzivně rád. Právě teď Vás totiž pošlu rovnou do kinosálů. Česká distribuční
premiéra koprodukčního filmu Čára, slovenského režiséra Petera Bebjaka,
byla sice termínově posunuta, už v úvodu podzimních dní se Vám však
dostane hutného baladického thrilleru s kusturicovskými prvky. Jádrem
atraktivní story z pera scénáristy Petera Balka je prorůstání vztahů
policie a organizovaného zločinu na slovensko-ukrajinských hranicích, jeho
korunou pak brilantní audiovizuální stránka, jež nekompromisním způsobem
dokazuje definitivní přerod aktuálního domácího krále televizní detektivky v prvoligovou
režijní personu. Beze zmínky rozhodně nelze ponechat výtečnou kameru Bebjakova
věrného souputníka Martina Žiarana, ani přesvědčivé výkony Tomáše Maštalíra,
Emílie Vašáryové, Andreje Hryce nebo Filipa Kaňkovského. Nežli běhat po strništi,
to raději vyrazit na Poloniny. Co nejdříve!
Parádní
dokument
A ještě jedno doporučení slovenské,
tentokrát naopak pro diváky s oblibou v nacházení – film Cooltúra,
slovenského dokumentaristy Mira Rema, totiž kvůli nesouhlasu některých
protagonistů nikdy nebyl uveden v oficiální distribuci (Miku Spirite a
Rytmusi, fakt nedíky!). Řada projekcí se naštěstí uskutečnila a uskuteční na
akademické půdě, režisér na besedě rovněž deklaroval, že je ochoten jej
poskytnout k dispozici online. Pokud Vás zajímají podoby současné
subkultury, audiovizuálně definované prostřednictvím groteskní mozaiky mnohdy
bizarních výjevů, neváhejte. Removi je cizí sentiment i moralizování, ve své cestě
pod povrch však zachází mnohem dál, než například žánrově spřízněné Kmeny.
Hledejte, shánějte, budete potěšeni!
…pokračování příště!
Petr KlariN Klár
Žádné komentáře:
Okomentovat