středa 19. července 2017

Rozhovory z Hadriána 2017: Martin Františák!

Troll je bystrý!


Rozhovor s přítelem, Valachem a šéfem. Martin Františák - umělecký šéf činohry Národního divadla Brno s rozvahou hovoří o podstatě tvorby, tvůrčí budoucnosti, i otcovství. K vnímání připravit! 

Je o Tobě známo, že osobně preferuješ dramatickou tvorbu Henrika Ibsena nad hrami Antona Pavloviče Čechova, proč tomu tak je?

Troll je bystrý a nedá se chytit. Opsat. Ten mihotavý a proměnlivý pohyb Ibsenovy krajiny mám moc rád. Přesahuje a překvapuje a kolikrát nakopne.
Čechova je mnoho.  Ale. Je to spousta divadelních postupů různými směry. Zároveň golf a pak trochu šachy a tržnice. Pohyb témat je u Čechova výkonem namáhavým i náročným. U Ibsena trollím tancem.

Proč padl Tvůj výběr zrovna na Paní z moře, a jakou roli ve stávající dramaturgii činohry NdB inscenace hraje?

Pro zmíněnou krajinu a taky pro tu klamavou auru hry o lásce a boji v manželství. Pro mě je to hra o rozpadu vztahu, o jeho únavném lepení a sobecké snaze nebýt sám. To jsou asi ty věci. Taky jsme chtěli zkusit hru, která má v Brně inscenační tradici a snad také i trocha drzosti podívat se na hru jinak.

Jak bys zhodnotil uplynulé tři sezony, které jsi strávil a trávíš ve funkci uměleckého šéfa činohry Národního divadla Brno?

To není jednoduchá odpověď a je na ni ještě myslím čas. Rozhodně se nemáme za co stydět.

Jakým směrem se pod Tvým vedením bude soubor činohry vyvíjet dál?

Přitažlivý soubor, který cítí hru a umí hravě myslet. Čerstvá dramaturgie, která jde po vytyčených liniích a tématech. Pokračování spolupráce souboru s rodícím se okruhem režisérů. Prostě dobré evropské divadlo, které se nebojí prokazatelně vyjádřit názor.

Budeme se v sezoně příští moci s Tvou režií setkat i jinde, než v domovském divadle?

Ano, čeká mne jednak tvůrčí návrat do Slováckého divadla v Uherském Hradišti a také do pražského Švanďáku. Jednou Světlá, jednou Schiller.

Co právě chystáš ve své kariéře dramatika?

 Dopsal jsem rozhlasovou hru  Nejasné nebe. A v létě chci dokončit divadelní hru Srpnové světlo.
Ta první je o Ostravském nebi. Veselá vzpomínka na Bezruče, Balabána, Landsmana.
Ta druhá je takový snad ibsenovský pokus. Tedy Ibsenem ozářený. O dvou bratrech, mateřské víle a temné paní Eklmanové.

 A jak se mají Prokop a Šimon, Tví synové?

Kluci jsou nejlepší chlapi co znám.
Někdy malinko přemoudřelí.

Dovolená bude s nimi a jistě mě dost naučí.

Žádné komentáře:

Okomentovat