Na prahu víkendu Otrlec šestnáctý vykvetl do pestré krásy.
Načínalo se příznačně Šmírákem v podkroví (Edogawa
Ranpo ryôkikan: yaneura no sanposha, Japonsko 1976), jednoho z
opomíjených režijních róninů japonského žánrového filmu,
Noboru Tanaky. Snímek, jenž se do přítmí kinosálů vplížil ve
stejném roce, jako Óšimova tematicky značně spřízněná Korida
lásky (Ai no corrida, Japonsko/Francie, 1976), obstaral decentně
perverzní podvečerní entrée, v němž se sice bouřlivě nekácela
společenská tabu, za to však velmi umně splétalo peprné
dědictví japonských soudniček s bezmála archetypálním příběhem
o zubaté vagině, respektive lidské kudlance, a stylistikou
přiznaně odkojenou mnoha evropskými vzory, Hichcockem počínaje,
a Fellinim konče. Předkrm par excelence!
Ústřední
kříž hřbitova páteční noci do totálně narvaného Aera
následně dorazil zatlouci řádně okostýmovaný all star live
dabingový tým tvořený Samanthou Bifidus, Jírou
Fostrou, Immanuelem Lubrikantem, Josefem Vokurkou a Kafilerií
Zawadskou. Vesmírný trash insitně hravého Woodova epigona Freda
Olena Raye s okouzlujícím českým názvem Tauřina
dobrodružství: Hvězdný kriminál aneb Vesmírný chládek (The
Adventures of Taura: Prison Ship Star Slammer, USA 1987), byl sehraně
švitořící kumpanií adekvátně povýšen na kreativně
performativní radostnou oslavu braku, jež byla oprávněně
odměněna divoce reagujícím publikem. Space koňská opera,
vášnivě se v ženské věznici muchlující s nejrůznějšími
fantasy ochlupenci a muzikálovovými rejdy. I popkultura pláče.
Kdo neutekl, šťastný byl!
Rozpustile
skotačivou náladu pak radikálně utnul lyrizující snímek
germánského solitéra Jörga Buttgereita Smrti král
Petr
KlariN Klár
Žádné komentáře:
Okomentovat