Když mi můj
palubní počítač oznámil, že po letech opět dopluji na ostrov
blaženosti jménem Festival otrlého diváka, zaplavila mé srdce
radost emocionálně intenzivní, jak hudební tvorba Die Toten
Hosen. Kino Aero se na čtyři obludně půvabné dny stalo mým
azylem i přípravou na rychle blížící se, toužebně očekávané
jaro (update: vzhledem k současným událostem to místo předehry
jara byla poslední akci před státní karanténou). Popatřete
laskavě a s chutí zápisky mé z odysey té!
Protože ústředním tématem 16. ročníku FOD se stal vesmír v
mnoha svých filmových podobách, nemohl jsem svou Aero invazi
odstartovat ničím jiným než startovní lodí pečlivě dramaturgy
festivalu vybrané kolekce, jíž se stal snímek Temná hvězda
(Dark
Star, USA, 1974). Celovečerní debut jednoho z
otců moderního žánrového filmu Johna Carpentera, zrozený navíc
ze scénáristického komba s praotcem Vetřelce či Mrtvých a
pohřbených a strůjcem Návratu oživlých mrtvol Danem O‘
Bannonem, je ukrytým klenotem post-hippie kosmické ironie, a
dodnes živou esencí studentské kreativity, jež i z omezeného
rozpočtu a pomocí běžně dostupných rekvizit dokázala vykutat
překvapivě funkční sci-fi iluze. V našem kontextu neprávem
přehlížený film je pro řadu nástupnických děl často
citovaným vzorem, bez něhož by svou podobu obtížně nacházel
britský Červený trpaslík i domácí pokus Kosmo. Příběh
zevlujících, skvostně dětinsky dumajících vesmírných
údržbářů, potměšile divočícího mimozemšťana i
filosofující atomové bomby, dodnes hrdinně vzdoruje času, a je
vítaným zdrojem zábavy i mimo oddaný okruh fanoušků space oper.
Leč nejen kosmonauty a jinou hvězdnou havětí jest šestnáctý
Otrlec tvořen! Večerní úder čtvrteční byl protentokrát
věnován tichým bláznům s dlouhými pruty. Rybářský redneck
slasher Krvavý háček (Blood Hook, 1986), jež produkčně
zaštítila královna brakových společností Troma, je v kontextu
žánru samozřejmě poněkud opominutelnou obskurditou, jíž ale na
unikátní campový zážitek povýšil dvouhlasý dabing z dílny
Kafilerie Zawadské a Immanuela Lubrikanta. Nesporným vrcholem
tohoto gumovéhp potěšení byl jedinečný reunion kultovní glam
rockové kapely Kurví žaludy.
Čtvrteční noc jako Noční
můra Jakuba Vágnera. Co víc si přát?
Pokračování brzy!
Petr
KlariN Klár
Žádné komentáře:
Okomentovat