Již úvodní, sympaticky ryčná znělka produkční společnosti Punk film jasně dává na srozuměnou, že zde se z obvyklými proprietami bude žonglovat diametrálně jinak. Marek Najbrt, scénáristicky jištěn sehraným tandemem Geisler-Hodan, se zkrátka suverénně zmocnil dalšího žánru, jenž přerobil ve hřiště pro své obvyklé rejdy, i mnohokrát prověřené parťáky. Není tedy překvapením, že funguje nejen ideová základna pohádkového mikrokosmu, ale rovněž jeho zabydlení živoucími charaktery.
Tvůrci se tentokrát naštěstí zříkají přímočaré politické satiry ala Kancelář Blaník, jejich cílem je stvoření fikčního světa, jako úsměvné paralely decentně zrcadlící naší současnost. I proto má zdejší peklo podobu sice komplexního, ovšem nepříliš šlapajícího mocenského aparátu, nikoli nepodobného kafkovským konstruktům. A uprostřed toho všeho unikátní míšenec čerta a člověka, hlavní hrdina Bonifác. Jan Cina je poklad, jenž by snad dokázal vykřesat divákovy sympatie i z herecké interpretace Petra Kotvalda. Jeho semiďábel je hravou kombinací Toma Sawyera, Bambiho a Myšpulína, a jiskrně baví coby vynálezce, zvědavý ochutnávač pozemských slastí, i milovník v rozpuku.
Cinu v ústředním milostném páru výborně doplňuje báječná Judit Bárdos, jež zde okouzluje nejen příjemnou češtinou, ale především kouzlem osobnosti, a precizní souhrou se všemi zúčastněnými spoluhráči. Oba bez mrknutí oka výtečně zvládnou i ošemetný moment vzniku lásky na první pohled, s nímž si scénáristé zrovna moc práce nedali. Krása krás!
Z dalších laskomin povedeného filmu, jemuž davově vzívané Strachovy pokleslé katolické agitky nesahají ani po špičku paznechtu nejposlednějšího pekelníka, rozhodně minut být nesmí famózní Jan Budař, jenž záporné postavě Klouzka/Pyntlicha propůjčil rachitickou subtilnost prosťáčka božího, i stavroginovskou temnotu sveřepého manipulátora davy. Postava vtipná, monstrózní i nezapomenutelná. Opět pobavila tradičně maniakální Jana Plodková i Marek Daniel, jehož postava prodělá velmi zajímavý twist. Ondřej Vetchý pak stvořil Lucifera, jenž je zde nejen důstojným nástupcem Karla Heřmánka, ale v pohodě by obstál i v konkurenci (ne)svaté trojice De Niro, Pacino, Stormare. Kvalitních ďáblů, jimž nic lidského není cizí, nebude totiž nikdy dost.
Z představitelů menších rolí zaujme hajný Michala Daleckého originálními hrátkami s mysliveckou hantýrkou, jež dávají vzpomenout na Rudolfa Těsnohlídka, i chytrou kmotru Lišku, groteskní čertovští důstojníci Václav Kopta, Jakub Žáček a Lukáš Latinák, dojemně vtipní nápadníci Robert Mikluš a Daniel Fischer, i labutí píseň Mariána Geišberga v roli Hospodského.
Mírně mně iritoval jen Jiří Maryško coby zbytečně nadužívaný bubeník Tlachal.
Hudba Marka Doubravy a a Viktora Ekrta je příjemná na poslech a neotravuje kolovrátkovými motivy. Navíc mně po velmi dlouhé době v českém celovečerním filmu potěšily i komorní muzikálové sceny. Vítám!
 |
| Lepší holka z hospody se psem v ruce než princezna...? |
Vyloženě se však povedly masky Zdeňka Kliky, jež v sobě rozpustile kombinují zdánlivě nesourodé odkazy Warcraftu, Mrazíka a 8 milimetrů. Nádhera!
Chlapci a dívky z Punk filmu si s žánrem pohádky pohráli způsobem, jenž činí tyto televizní Vánoce radostnými dosti. Zázraky dějí se. Hurá!
Pokračování příště!
Petr KlariN Klár
Žádné komentáře:
Okomentovat