Zobrazují se příspěvky se štítkemTeatropunk. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTeatropunk. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 9. července 2018

Vzhůru na Mighty sounds!

Protože cítím intenzivní potřebu poněkud již okysličit letitý prázdninový harmonogram blogu, skládající se z Filmovky a Hronova, o které ale v roce letošním rozhodně nepřijdete, rozhodl jsem se věnovat svou letošní letní pozornost i akci, ke které sice chovám letité sympatie,  leč pozornému oku KlariNova mazce!, jsem ji dosud nepodrobil. Leč co nebylo, blíží se teď. Přijměte následující řádky jako předzvěst věcí příštích!



Letošní 14. ročník žánrového hudebního festivalu Mighty Sounds se stane královskou korunou kulturní nabídky třetího prázdninového víkendu. Na táborské letiště Čápův dvůr se tradičně slétne pestrá smršť toho nejlepšího z punku, punkrocku, rock´n´rollu, reggae, ska, hardcore, rockabilly a dalších spřízněných žánrů včetně literatury a divadla.
  
Lukulské hudební hody
Mad Sin přivezou nekompromisní, vizuálně uhrančivou jevištní show, jež bude jedním z vrcholů pátečního festivalového startu.

Festivalové pozitivní řádění odstartuje v pátek 13. července, mj. koncertními sety slovenských ska vladařůPolemic a jejich německého generačního souputníka Dr. Ring-dinga, jamajských reggae hitmakerů Inner Circle, či germánských věrozvěstů psychobilly  Mad Sin. Z domácích jistot se představí punk rocková Dukla vozovna, odvěké stálice táborského line-upu Disco balls a Fast food orchestra či legendární hardcore úderníci Lvmen.
The Rumjacks ovládnou sobotu!

Sobota bude zasvěcena mimo jiné australským celtic punkerům The Rumjacks, garážovému rock´n´rollu švédských Royal Republic, žánrově pestrému tanečnímu setu někdejšího buskera Dub Fx a klasikům folk punku The Dreadnoughts. Sobotní barvy česko-slovenské pak budou hájit Smola a hrušky, NVÚ nebo Totální nasazení.
Anti-flag

Festivalové nedělní finále bude hektické především pro punkery a hardcoráře – vystoupí mj. britská oi! punková úderka  Booze  &  Glory, kanadští zvukoví zuřivci Cancer Bats, živoucí klasikové americké hardcore školy Sick Of It All a v samotném závěru i  jedna z legend odvěkého spojení hudby a politického aktivizmu, pittsburští veteráni punk rocku Anti–flag. Rohy své hudební kreativity vystrčí rovněž tuzemští P. S., The Fialky, Pipes & Pints či mezinárodní, Balkánem šlehnutá temperamentní grupa Mr. Loco, soustředěná kolem frontmana Filipa Flussera.
Klenoty stanu divadelního
Copak uvaří Ztracená existence?

Kromě enormní nálože kvalitní živé hudby, jež zaplní pětici hlavních pódií včetně akustické Black Coffee Stage, a exkluzivních DJ setů, ohromí letošní Mighty Sounds i komplexní programovou nabídkou z oblasti alternativního divadla, jež tradičně nalezne azyl pod střechou stanu Radia 1.  Nejmladší diváky festivalu potěší pohádka s kramářskými písněmi Pasáček vepřů v podání souboru Jednoduše divadlo, milovníky filmu zcela jistě osloví Buchty a loutky svou improvizačně-interaktivní inscenací Automat na filmy, či populární Mighty Fashion Show, letos v podobě hollywoodské módní přehlídky ve stylu 50. let. Parodií na televizní balast se do letošního programového schématu Mighty sounds zapíše divadelní soubor Ztracenáexistence, oblíbený stand-up bude opětovně reprezentovat spolek Underground Comedy.
Festival bude hostit i produkce z oblasti nového cirkusu – mezinárodní duo Circo Frico se bude prezentovat neortodoxním spojením párové akrobacie a kulinářského zážitku, improvizační klauniádu na chůdách předvedou Hombres. Site-specific  improvizaci si po loňské zkušenosti zopakuje damácký soubor 20 000Židů pod mořem. S novou performancí Konspirační Praktiky Západu vystoupí tradičně venku před šapitó biodivadlo Napříč.cz.
Hudební kabaret s názvem To je láska předvede dvojice s příznačným názvem Kabarduet. A ani letos nebudou chybět ztřeštěné skeče souboru Arte Della Tlampač, a výpravná komedie v podání antidivadlaMarza, tentokrát v podobě premiéry inscenace Kapitán Slipy a útok mluvících záchodů.
Program 14. ročníku Mighty Sounds nezapomíná ani na příznivce literatury: Aktuální téma konspirací otevře čtením z vlastního bestselleru Nejlepší kniha o fake news politolog Miloš Gregor, čtení z nikdy nevydaných knih uvede zakladatel Misionářů Martin W. Kiml, a spisovatel Marek Toman se v roli Dr. Zádrhela představí v sexuální poradně Sex bez orgasmu – náš cíl!

Hudební program divadelní scény pak obohatí mj. Kapitán Demo, Xavier Baumaxa, Vasilův Rubáš, Vagyny dy Praga, nebo na Mighty sounds debutující komik a písničkář Vojtaano.
Festival jako výzva k lidskosti
Jak už bylo řečeno, Mighty Sounds zdaleka není jen hudební festival. Příležitost zde dostanou i fanoušci, kteří spolu s organizátory festivalu chtějí konat dobro. Ve stánku s merchandisem bude k dostání tričko unikátním designem, který byl vytvořen speciálně pro tento ročník ve spolupráci s Člověkem v tísni. Tamtéž bude také možno zakoupit EP (vinyl 7″) Bez hranic kapel Kung-FuGirlz a BurningSteps – celá částka z prodeje každého kusu je věnována Lékařům bez hranic. I letos bude probíhat prodej svíček pro organizaci Světlo pro svět, svíčky pak budou slavnostně zapáleny v sobotu před vystoupením Royal Republic, symbolicky tak bude vysláno na pomoc lidem, kteří potřebují operaci očí.
Festival Mighty Sounds neznamená jen nabitý hudební a doprovodný program, ale také pohodlí dané kvalitním zázemím, velkým výběrem skvělého nefestivalového jídla a uvolněnou atmosférou, která se musí zažít. Nejlepší rock’n’rollový mejdan léta proběhne třetí víkend v červenci v Táboře. 
Potkáme se tam?

středa 10. srpna 2016

Ohlasy inscenací Hronovských - díl třetí: Jak Ty do mě, tak do Tebe, festivalový čtvrtku, já!

Čtvrtek Hronovský se v mém případě udál ve znamení preference přátelských setkání, jednoho razantního nesouhlasu a dvojice příjemných překvapení. Vzhůru na rekapitulaci!

Slepice není pták. Je to ale divadlo?
Pardubický doku-dramatický soubor Teď nádech a leť, který se na letošním Hronově prezentoval ze Šrámkova Písku vzešlou inscenací Slepice není pták, Ukrajina není cizina, se pro mne svou tvorbou opakovaně stává potvrzením platnosti oblíbeného rčení o cestě do pekla, jež dobrými účely dlážděna jest. Byť jsou totiž jejich inscenační apely nepochybně upřímně míněny, pachutě implicitního kalkulu s vypůjčenými životy se v jejich případě zbavit nemohu. Naléhavost sdělení mnohem lépe zprostředkují dokumenty, monotónní lyrizující sladkobol mně naopak ubíjí k nepříčetnosti. Evokaci Ukrajiny prostřednictvím těch nejotravnějších audio-vizuálních klišé i kulturních stereotypů (primitivní disko-pop, příprava boršče), hereckou neobratnost, rozvolněnost inscenačního celku i dramaturgickou nahodilost nelze záslužností zvoleného tématu omluvit. Tohle není experiment, divadlo, ani autentický dokument, ale naivní plakát, a jako takový má účinky spíš kontraproduktivní. Na rozdíl od aktuální situace (nejen) na Ukrajině mně její takto jevištně prezentovaná podoba emocionálně nezasahuje, ani neburcuje k aktivní účasti. Festivalové poroty se ale zjevně nechávají takto dojímat rády, jinak by opakovaná účast souboru na scénické žatvě možná nebyla.



Rytířům sláva!


Inscenaci Přemnohá dobrodružství, jakož i hrdinské skutky rytířů nízkého stolu – útržky eposu (nominace z Wolkrova Prostějova, celostátní přehlídky uměleckého přednesu a divadla poezie), plzeňského souboru Buddeto!, jsem díky své nepozornosti málem minul (Petro Severínová za avízo děkuji!), a to by byla velká škoda. Sympatická padesátiminutovka je totiž v mnohém pravým opakem předchozí produkce. Její předností je poeticky autentická kolektivní výpověď o jen zdánlivě všedních věcech. Vzpomínky na mateřskou školu jsou podány povětšinou nesentimentálně, s žádoucím nadhledem, leč nikoli bezbolestně. Divák je neustále udržován v pozornosti brilantním kolektivním výkonem sehraného ansámblu, přítomnost performera, postiženého Downovým syndromem neruší ani nehraje povrchně na city, ale naprosto účelně zapadá do inscenačního celku. Žánrové sepětí eposu s nostalgicky-ironickou reminiscencí funguje skvěle, stejně jako živá hudba, provozovaná přímo hereckými aktéry inscenace. Pro mě jeden z nepochybných vrcholů letošního Jiráskova Hronova. Proč? Protože režie Michala Stona neexhibuje, ale citlivě vede soubor Buddeto! velmi daleko za obvyklé hranice amatérské tvorby, primárně určené pro dospívající publikum. Děkuji Vám velmi a brzy na shledanou!

Nad holubičkou dravci!

Večer můj čtvrteční se divadelně uzavřel v multifunkčním sále divadla Josefa Čapka, inscenací Kdes holubičko lítala?, jaroměřského souboru JaKKdo. Mnohokrát již zpracované téma čarodějnických procesů ani zde nepostrádá obvyklé atributy sebevědomého režijního rukopisu Jarky Holasové, a výsledkem je drsná jevištní balada, jejíž přístupnost od 16 let je vskutku oprávněná. Erben, Grimmové a další zde nachází své další nástupce, co přirozeně propojují poetičnost lidové poezie s radikální interpretací archetypálního příběhu o lidské odvaze i zášti. Neodchází se příjemně do čtvrteční noci. Tenhle horor je totiž smyšlený jen zčásti. Ještěže přátelské světlo krčmy bliká nedaleko, a v ní jsou přátelé a byliny. Dneska se nikdo upalovat nebude!
Pokračování příště!  
Petr KlariN Klár
     

sobota 18. dubna 2015

Pátek ve znamení Rozkoše bez hranic!

Zaměstnán v podstatě celé odpoledne předpremiérovým zkoušením (Death Valley Junction poprvé zařve na tento svět již 30. 4. a všichni srdečně zváni jste), zatoužil jsem posléze přeci jen po komornější atmosféře, než jakou skýtal jeden z vrcholů 50. ročníku AFO,  panelová diskuse na téma Život, vesmír a vůbec s festivalovými superstars Lawrencem M. Kraussem a Richardem Dawkinsem. Obloukem jsem se tedy vyhnul otesánkovsky napráskanému Metropolu (kromě mně chyběly snad jen děvečka se žebřiňákem sena a baba s hrachom), a zamířil do mně nadevše drahých útrob univerzitního divadla K3, který ten večer naprosto ovládla sekce Sex jako povolání. Ihned po příchodu do zaplněného sálu mne coby teatropunkera příjemně zahřála skutečnost, že nejen Richardem Dawkinsem jest evidentně divák AFO živ. Principálka souboru Rozkoš Hana Malinová si dokázala svým živelným projevem okamžitě podmanit většinu spontánně reagujícího publika. Po decentně kratochvilném úvodu, jenž obstaralo soutěžní klání v nafukování kondomů za zenitem expirační doby, nastal již čas na vlastní představení Učitelka a Oidipus, v propagačních materiálech avizované rozmarným sloganem „Drama se zpěvy, kdy se žena po více než dvacetiletém násilném odloučení setkává se svým synem (v bordelu).“ Bordel naštěstí na jevišti nepřevládnul, neboť autorská zpěvohra (texty: Hana Malinová, hudba: Vladimír Pecka) disponovala pevným režijním pařátem i  autenticky upřímným nasazením hereckého týmu, jež hravě přehlušilo případné nedostatky v herecké technice. Nespornou devizou zůstává i permanentní přítomnost nadhledu, který vítaným způsobem prosvětluje nespornou tíživost sociálního dramatu. Vrcholem naštěstí nevtíravé zábavnosti kusu jsou písňové výstupy, jejichž texty mají při náležité propagaci jasnou šanci zlidovět. Původně čistě ženskému souboru, složenému  ze sociálních pracovnic Rozkoše bez rizika, jejích klientek i příznivkyň sdružení, jenž navíc v posledních letech do svých řad přijal i typově pestré mužské performerstvo, byl posléze frenetický potlesk publika, jež si vysloužilo i přídavek, v podobě opáčka písně Učitelky (jsou hravý/zdravý)!
Po krátké přestávce vyplněné přátelskou diskusí s RNDr. Janem Borovičkou, Ph. D. nad kvalitním pivním mokem v relaxačním centru Vertigo, jsem se posléze opět ponořil do vln Rozkoše bez rizika, jež se tentokrát představila dalším plodem své osvětové činnosti, a sice uvedením krátkometrážního snímku Magda aneb s tebou ne! Na amatérský film, jenž upozorňuje na ožehavou tématiku násilí konaného na provozovatelkách Nejstaršího řemesla, již sice nelze aplikovat řadů superlativů vstahujících se k divadelní tvorbě spolku Rozkoš, přesto si své zařazení do programové skladby 50. ročníku AFO bez problému obhájil. Podstatným epilogem programového bloku se stala po projekci bezprostředně následující diskuse s režisérkou Magdy Hanou Malinovou a vztahovým manažerem pražského Showparku Lukášem Sedláčkem, na téma legalizace prostituce a její úskalí, která se pro mně znamenala předčasnou tečku další vydařené AFO noci. Hudební masakr v atriu exhibujících Radio Wave DJs mne totiž svou autisticky agresivní show poslal do vcelku brzkých Hajan.
Nashledanou zítra!


úterý 14. dubna 2015

AFOMazec prolog!

Mé drahé rozkošnice a bezpochyby sympatičtí rozkošníci,


vítejte na přerozeném KlariNovu mazci.  Z vln éteru, jež staly se pro můj organismus poněkud nevhodnými,
vracím se teď převážně ke slovu psanému. Leč zas to bude Mazec! Festivalová sezónu budiž zažehnuta 50. ročníkem olomouckých orgií populárně-vědeckého filmu AFO. Prosím čtěte!