Srdečné pozdravy z Mighty Sounds: Díl třetí – Finita commedia!

V neděli bahnité sčítal jsem rány, a zase tak hrozné to nebylo. Větru a dešti sice Mighty Sounds zjevně ještě poručit neumí, což ale vůbec nebylo na škodu. Osobně se mi občasná bahenní koupel či sprška přírodní zamlouvá mnohem víc, než úmorná vedra. Navíc to tmelí kolektiv!

Své letošní táborské finále festivalové jsem křepce nakousnul ve Stanu Radia 1, na tradičním sedánku s vůdčími osobnosti místního štábu. Mighty FAQ je dalším z důležitých důkazů vynikajícího přístupu organizátorů. Všechny důležité dotazy byly zodpovězeny pregnantně, komplexně, bezprostředně, a naprosto bez jakýchkoli arogance stop. Velmi dobře!

Posléze letím na Jameson stage, podpořit domácí metalcoreový progres: Final Flag jsou živočišní, úderní, a umí jizvy předchozích nocí hojit. Alespoň Ty moje určitě. Su znovuzrozen zas a pro nášup další letím si!

V R1 stanu tentokrát docením insitní testropunk divadla Marza, jež v tu dobu razantně finišuje svůj letošní master piece, inscenaci Půl fikce – Historky z blázince. Byť si populární spolek udržuje svůj nezaměnitelný styl, jsem podstatně spokojenější než loni. Marza jest bezpochyby jednou z ozdob letošní kolekce místního plátěného chrámu neortodoxní kultury. Podobně se ostatně dá hovořit i o dalším stálém hostu festivalu, dávno již sehraných skečistech ze spolku Arte Della Tlampač. Budějovičtí „Monty Pythoni“ zrají každým rokem, a není divu, že jejich statut pozvolna začíná naplňovat zprofanovanou kategorii kultu. Jen tak dál vážení!

Vůbec ale nevyšla debutní programová reprezentace pražského centra současné satiry, Divadla RePublika. Jejich inscenace Homeless navzdory propagačním proklamacím nebyla hořká, ani nápaditá, úroveň vzájemné herecké komunikace, coby základního předpokladu zvolené žánrové disciplíny, byla naprosto tristní. Neschopnost Jana Julínka, herce a režiséra v jedné osobě, jevištně partneřit s podstatně uvěřitelnějším druhým aktérem nepříliš povedeného kusu (a autorem jeho dramatické předlohy) Pavlem Němcem, byla navíc prudce akcentována nešikovně a zbytečně používanými mikroporty, Zbytečná skvrna na jinak precizně vycíděném letošním programu divadelní sekce. Důkazem mých slov budiž i nulové reakce zúčastněného publika. Ticho vůkol panující a letmá ušklíbnutí by se dala spočítat na prstech jedné ruky. Škoda, přeškoda!

Hořkost vyvolanou nepovedeným finálním chodem teatrálním naštěstí v pohodě mnohokrát překonaly hody hudební: vynikající byla dvojice celtic punkových vystoupení v podání německých Fiddler‘s Green a Greenland Whalefishers z Norska, neuvadající energií nadchli i česko-jevištní punkoví mastodonti Plexis, a další z tradičních ozdob místního line-upu, řadou pozitivních změn čerstvě znovunakopnutí pražští Discoballs. Svou práci velmi skvěle odvedli i Pipe & Pints, kteří opět suverénně potvrdili, že ústřední stage jim sluší jako z české scény málokomu.

Teď stručně k mým čerstvým objevům – z těch zazářily především okouzlující femi punkerky z Buenos Aires Kumbia Queers, a britští street ska pankáči The Bar Stool Preachers, jejichž táborskému debutu v roce 2017 jsem bohužel nebyl přítomen.

Výbornými hudebními headlinery se v neděli rovněž blýsknul i Radio 1 stan – démonický sólista Radek Sedláček aka Frank Love/ Mr. Cemetery rozjel nekonečně brutální klatovskou kombinaci samohrajkového disca a doom metalu. Svým bezelstným projevem, v němž se charisma gotického chroptiče něžně snoubí s medvídkem koalou, do svého dočasného pelíšku nalákal spoustu nadšeně reagujícího publika. Následující space popová performance v podání kapely Bert & Friends pak byla osvěžujícím halucinogenem v notách. Budoucnost českého mainstreamu doufám.

S blížícím se koncem patnáctý ročník Mighty sounds rozhodně neusnul na svých vavřínových korunách, naopak, nedělní závěr byl tvrdší úderů Marka Vašuta v Pěstech ve tmě. Božsky mně finálně seřezala trojice jevištních orgasmů – scénicky náležitě opulentní milovaní horrorbilly kingové Bloodsucking Zombies from outer Space, rozpustilí bosenští brázdiči sedmi žánrových moří Dubioza kolektiv, a finální punková nakládačka amerických monster z The Casulties.

15. ročník Mighty Sounds přinesl řadu změn, z nichž většina byla k užitku – zúžení areálu, zmenšení počtu scén i redukce kapel zcela jistě přispěla k vetší komunitní sevřenosti festivalu. I tak jsem řadu koncertních vystoupení i dalších atrakcí nestihl. Omlouvám se, leč nebylo to možné převážně z důvodu omezení způsobených fyzikálními zákony. Akce vyniká atmosférou pospolitosti takřka rodinné a nepostrádá poetickou příbuznost s dětskými tábory pro mírně odrostlejší jedince. Bez vedoucích, šikany, a kanadských nocí, zato však se spoustou zábavy, tance a bojových her.

Mighty Sounds je šperk, nejspíše kroužek v nosní dírce nádherný holky, jež zove se Česká klubová kultura. Je organizována osobnostmi z jejího středu, a zároveň nejen pro ně. S láskou, pokorou, i jasnou vizí. S úctou se klaním jejich odvedené práci.

Děkuji velmi, a na příště těším se!

Petr KlariN Klár

Srdečné pozdravy z Mighty Sounds: Díl druhý: sobotní srdcemlejn!

Ráno jak z Foglarových románů přivítalo sobotu na Čápově dvoře. Dopoledne věnoval jsem decentní popáteční rekonvalescenci, i analýze poznámek deníkových. Svůj průlet druhým festivalovým dnem jsem nemohl nastartovat jinak než na scéně hlavní, výletem do výběhu mezi Zvířat Sto. Legendární ska královská grupa, je již po léta naprostou koncertní jistotou. Výtečně šlapající ansámbl, vynikající průvodní slovo neortodoxního entertainera Jana Kaliny, svůdné noir charisma Jany Jelínkové a nekonečná zásoba hitů, jež byly velmi dobře podpořeny i ochutnávkou z alba budoucího. Poezie, jíž je radost poslouchat a všemi smysly vnímat! Skupina, jež by na většině jiných míst u nás i v zahraničí patřila mezi hlavní pilíře programu, zde sobotní jeviště otvírala i křtila. Radost intenzivní v úsvitu druhé letošní Mighty Sounds šichty. Děkuji a mávám!

Následovat nemohlo nic jiného než punková divadelní cooking show ve stanu Radia 1. Letos dvacetiny slavící Ztracená existence je se svou scénkou Gastropunk přesnou esencí stanově-jevištní estetiky – jednoduché, vtipné, úderné a v mnoha ohledech osvobozující. Živouci definice guilty pleasure!

Následující ryčná skočná v podání táborsky debutující skupiny s poetickým jménem Koza Mostra mi svým mixem rocku, ska a balkánu totálně zbourala všechny bariéry když nekompromisně sfoukla prach z kompletního repertoáru mých oblábených tanečních figur. Kam se hrabe Star dance!

Vyrazil jsem podpořit i polské kolegy z osvěžující punkové skotačiny CF98, jejichž okouzlující pódiové řádění, jemuž dominoval bez debat magicky přitažlivý projev ústřední pěnice Karoliny, bohužel nebylo možno absolvovat celý. Proč? Protože Kabaret Punklesque. Sobotní podvečer mi mimo jiné připravil dosud nejhorší programový souběh, mí velcí oblíbenci Queens of everything se ale museli před punkovou burleskou sklonit, jako má láska k pivu, nintendu, braku a kvalitní literatuře před láskou k ženám, dětem a Buffy, přemožitelce upírů. Souhvězdí krásy, vtipu, erotiky a stanového dusna prostě nelze odolat.  Nikdy. Další z vrcholů čápově-dvorského blaha. Proměnili šapitó v tropy. Ach!

Z tendence k relaxaci, i díky prosté úctě jsem se nechal chvilku kolébat pohodově dinosauřími rytmy The Original Wailers, abych pak kročeje své opět namířil do Rádio 1 stanu, jež stalo se v čase tom komnatou pro pornofolku knížete. Záviš nepřekvapil, bezprostředně na výzvy spontánně hlučícího  publika reagoval a jurodivě sázel vypalovačku za vypalovačkou. Pornosongy zhusta dominovaly nad lyričtější části bardova repertoáru, ani toho se ovšem šlechtic nestranil. Výborná atmosféra pospolitosti pod plátěnou střechou jest dalším z neklamných znaků vstřícnosti místního návštěvnictva.

A pak jsem se dobrovolně nechal přejet Povodím Ohře. Nejlepší tuzemská kapela, kterou jsem letos viděl poprvé! Ideální pro zamilované dvojice všech orientací. Něžnější půlky radostně spočinou na nejcharismatičtějším pěvci široko daleko, a prefencéři tvrdosti radostně zavýsknou nad valivým deep country corem. Texty jsou pak básnickým labužnictvím. Pokud na Povodí Ohře během svých kulturních toulek narazíte, musíte jim šanci dát.  Nezklamou. Jest mým snem jejich společné turné s Nylon Jail!

Poté se naplno projeví organizační um Mighty sounds – díky osobním neshodám v kapele zrušené vystoupení britských old school oi! punkových legend Cockney Reject bylo okamžitě nahrazeno budějovickou celtic punkovou skupinou Pirates of the Pubs. Improvizaci sláva. Tančím a mám radost z odvážlivců, kteří se beze strachu chopili osudem předhozené výzvy. Gratuluji!

Pak letos podruhé zaslzím – metal coreové orgie While She Sleeps mi naprosto vyrazí dech, a popasou se na mé hlavě, jak z vejce ledva vylíhlý facehugger. Nádhera zvíci Nebe nad Berlínem. Tábor je Glastnonbury!

Skandinávští headlineři Turbonegro jsou bezesporu fajn, ale po několika úvodních písních je zanechávám jejich početnému a nadšeně radost projevujícímu publiku a sám vyrážím na berlínskou dirty countryovou partu A pony named Olga. Německá odpověď na Povodí Ohře je pro mě báječnou sobotní rozlukou s Lucky Hazzard stage, a dalším z překvapivých objevů letošního ročníku.

Posledním hrotem koruny mého druhého letošního Mighty sounds dne se pro mě stal nostalgický výlet do časů dospívání, kdy Dog eat Dog v mém osobním žebříčku oblíbenosti přespávali v těsné blízkosti Nirvany, Našrot a Beastie Boys. Kouzlo i chuť do pódiového kejklení nepostráceli ani po letech a řadě personálních změn, stejně jako sklony k častým verbálním proklamacím, jež rozumné pokrácení by přece jen prospělo většímu spádu vystoupení. Nicméně No fronts, Who the king?,  Lucky, i řada dalších povědomých položek track listu fungují spolehlivě pořád. Perfektní předehra spánku. Na shledanou brzy!

Petr KlariN Klár

Lákání na 15. ročník Mighty sounds: Díl 1.: Stan Radia 1

I v letně prázdninovém období roku 2019 vyrazím na vzrušující trip po nejrůznějších kulturních událostech. Než ale budou dveře letní festivalové sezony naplno rázně rozkopnuty, je zde série vnadidel na věci budoucí. První kvarteto článků budiž věnováno rodinnému klenotu místní multižánrově festivalové setby, táborským Mighty Sounds, jež rozbouří letiště Čápův dvůr ve dnech 12. - 14. července!

Naší minisérii přitom nemůžeme odstartovat ničím menším, než epicentrem extrémně radostného divočení, kde na své mlsaly čeká přemíra excelentní pastvy, jež tradičně nabídne zážitky nejen hudební, ale i divadelní. Z hlediska žánrového pak letošní nabídka stanu Radia 1, jíž bude svým nezaměnitelným způsobem opět sugestivně kočírovat nezničitelný moderátor Jirka Hvězdoň, zahrne satiru, komedii, performanci, stand-upy, improvizaci i totální bizáry. Už se začínáte těšit?

Koťátko zkázy!

Poprvé se na na Mighty zjeví Koťátko Zkázy, alias unikátní kombinace záměrného kýče, on line světa a pouliční performance. Ze svého domovského doupěte v pražském Rock Café do Tábora premiérově dorazí i satirické Divadlo RePublika se svou břitkou business komedií Homeless. Narážky politické i jiné se dozajista zjeví i v sérii populárních stand-upů, ať v pátečním vystoupení projektu Nadi Hůlkové, lakonicky nazvaném SHOW stání , či pod hlavičkou populárního souboru Underground Comedy vedeného Tomášem Plhoňem, jenž ovládne program sobotní.

Tomáš Plhoň a Underground Comedy!

Jedním z nepochybných vrcholů letošního stanového programu bude tvůrčí crossover Veksl Impro v podání Ladislava Kardy z pražského NoDu a Petra Rubáše z kapely Vasilův Rubáš, která se postará i o živelný hudební doprovod jedinečného vystoupení. Na regulérní koncert Vasilova Rubáše pak dojde v pátečních pozdně večerních hodinách.

Po velkém úspěchu módních přehlídek pin-up girls v minulých letech, se spřízněný tvůrčí tým v letošním ročníku posouvá o úroveň výše, a sice k burlesce zabalené do sexy punkového hávu. „Kabaret Punklesque svým způsobem spojuje umění burlesky, jehož kořeny sahají až do 19. století, hudbu, literaturu, divadlo, film, vášeň a krásu. Bez pravidel, bez škatulek, s láskou,“ popisuje chystanou show jedna z performerek a módní návrhářka Lady AnnaHell.

Kabaret Punklesque!

V sobotu se s krátkou, ale o to výživnější scénkou Gastropunk, představí jeden z páteřních účastníků Mighty Sounds, spolek Ztracená existence. Členové souboru si stage otestují už den předem jako kapela Vagyny Dy Praga. Obě spřízněné formace vnesou do stanu slavnostní náladu, protože letos slaví výročí: Vagyny 15, a „Ztracenka“ dokonce 20 let vlastní existence.

Bez Vagyn není Mighty Sounds!

Mezi stálice divadelní dramaturgie Mighty Sounds patří i nekompromisní humor na hranici trapnosti a surreálna spolku Arte della Tlampač.

Arte della Tlampač

Ani letos nebude chybět přednáška sexuologa Dr. Zádrhela v podání spisovatele Marka Tomana, tentokrát na téma improvizované antikoncepce.

Dr. Zádrhel

Sobotní line-up odstartuje další ze stálých hostů, Martin W. Kiml, se svým autorským čtením okořeněným humorem IV. cenové skupiny. Nenáročnou laťku uchová také antidivadelní spolek Marza, který bude opět sázet především na opulentní kostýmy a nefalšované divadelní nadšenectví.

Ve večerních a nočních hodinách dostanou prostor originální hudební interpreti. Pečlivě pěstěný mullet a image východoněmeckého pornoherce - to je Donny Bennet ze Sydney, jehož páteční koncert se ponese v retro popovém stylu. Vládcem soboty se stane legendární kníže pornofolku Záviš. V neděli pak vystoupí skvělí a nádherní Bert & Friends, kapela, kterou proslavil hit Plody moří se sólíčkem mořské panny na mrtvou rybu.

 Králem letošních hudebních specialit bude ovšem Mr. Cemetery, který živě vystupuje opravdu velice zřídka. Kromě svého metalového období, ze kterého pochází i virál Mrtví vstávají, se mistr na Mighty představí i jako Frank Love, mimo jiné se svým sedmiminutovým disco-hitem Jsem do tebe blázen.

Noční program bude žánrově vyladěný v rytmu reggae, dancehallu a rapu. V pátek se představí trio Cocoman, Dr. Kary a Messenjah jako Nevereš, v sobotu francouzský reggae matador JO Corbeau, Vlajku alternativního hip hop pozvednou legendární WWW, a za slovenský dirty rap nastoupí Zverina. V neděli celý program završí kapela Bug'n'Dub.

Pestrost je královnou stanu Radia 1!

Petr KlariN Klár